Jednotky

Kostlivci nejsou ničím víc než mrtvými a hnijícími těly rozpohybovanými vůlí nekromanta. Kombinují v sobě slepou oddanost, lhostejnost k hladu a žízni a naprostou nepřítomnost pocitů strachu či pochybností. Kostlivci jsou považováni za vynikající služebníky. K přinášení smrti živým používají svůj meč a štít.

Někteří kostlivci, které si nekromanté pečlivě vybírají, nosívají očarované zbroje a zbraně, a tak jsou něčím více než jen obyčejnou potravou pro draky. Jsou vyzbrojeni pevnými štíty a nebezpečnými meči, a tak mají dostatek síly k tomu, aby rozhodli o výsledku řady bitev.

Děti draků po své smrti odchází jako duchové k měsíci, kde čekají na reinkarnaci pod vedením Ashy. Nicméně traumatické události mohou způsobit vznik ducha připoutaného k materiálnímu světu silnou negativní emocí. Nekromanté mohou pomocí speciálního rituálu provést proměnu ducha v loajálního služebníka pod svou naprostou kontrolou.

Bánší je poháněna silami zoufalství, smutku a lítosti. Bánší se často objevují ve velkém počtu po bitvě, katastrofě nebo moru. Zoufalství jejich žalostného nářku probodne srdce i ostříleným válečníkům... Ti, kdo je skutečně potkali, často říkávají, že nejhorší je způsob, jakým vás jejich oči sledují, kamkoli se pohnete.

Pavouci jsou pro nekrmoanty posvátní, což vysvětluje, proč je jich na územích pod kontrolou nekromantů tolik. Velikostí se liší od mikroskopické po gigantické, ale všichni umí své oběti vstříknout do těla pomalou smrt.

V oblastech, kde jsou nekromantské síly obzvláště mocné, narůstají pavouci do neobvykle obřích rozměrů a slaďují se s magií temnoty. Jejich jed je velice nebezpečný a působí nejen na bázi otravy těla, ale i ducha.

Výše postavení nekromanté dostanou elixír prodlužující život, který je vyroben z jedu posvátných pavouků bohyně. Tento "lektvar" je promění v Asakky, neboli "liche", a jejich těla se rozloží, avšak vymaní se z tužeb živých bytostí. Lichové neustále stárnou a nakonec vypadají jako pochodující mumie... Jedová směs také obarví jejich oči sytě zelenou barvou.

Arcilichové obdrží svůj titul ve chvíli, kdy "žijí" déle, než kolik by jejich fyzická schránka obyčejně dovolovala. Přestože tento přechod může vypadat náhodně, není tomu tak. Lich okamžik, kdy by za normálních okolností přišla jeho smrt, dobře cítí. Na své cestě mimo posvátný koloběh života a smrti získají porozumění vyšším silám, které někteří z nich dokáží využívat k vysávání životní síly živých.

Lamasu byly neúspěšným experimentem čarodějů o vytvoření nejvyšší rasy zvířecích lidí. Vznikly spojením lidské bytosti (obvykle otroka nebo zločince) a bytosti magické (v tomto konkrétním případě mantichóry). Výsledná bytost byla příliš nestabilní a její život neměl dlouhého trvání... Tedy až do chvíle, než jeden skromný balzamovač objevil jejich skutečný potenciál.

Nekromanté oživili mrtvá těla morových lamasu, nakazili je černou smrtí a udělali z nich přenašeče. Ve spojení s fyzickou silou a mobilitou jsou tyto bytosti dokonalými frontovými vojáky a jedněmi z nejobávanějších jednotek nemrtvých armád.

Jak lichové získávají větší a větší moc, získávají také právo nechat se pohltit samotnou pavoučí bohyní a narodit se znovu jako Akhkarové, neboli "upíři". Upíři nemusí jíst, pít, spát ani dýchat, protože jsou všechny jejich orgány "zkamenělé". V žilách už jim nekoluje krev, ale jed posvátného pavouka. Pravidelně ale musí pít lidskou krev, aby tento jed ředili a zabránili tak rozkladu vlastního těla zevnitř.

Upíří lordi za sebou mají stovky let bojových zkušeností a jsou největšími válečníky Hereshe. Ovládají čas a prostor, a proto se mohou po bojišti pohybovat jako vítr. Žádní nepřátelé nemohou doufat v to, že by je snad vymanévrovali.

Kostliví draci je nejzákladnější formou mrtvého draka. Je to živoucí fosilie rozpohybovaná tím nejjednodušším mozkem ze všech. Kosttliví draci nemají ducha, a tak se chovají jako neinteligentní bytosti potulující se po Ashanu zmítáni základními instinkty k přežití. Pokud není drak ovládán magií smrti, bude se pohybovat bezcílně.

Když se zdá, že draka postihne smrt, vystoupí drak k měsíci na místo, kde spočívá Asha, aby zde navždy spal. Existuje ale minimální šance, že duch draka není schopen tuto cestu podstoupit a zůstane na Ashanu uvězněn. Když je takovýto spektrální drak na povrchu Ashanu spatřen, nekromanté provedou mocný rituál, jehož cílem je bytost zajmout a využít ji ke svému prospěchu.

Belkethovi pobočníci se před dlouhou dobou potulovali po Ashanu a rozsévali strach v srdcích nepřátel Domu eterny. Jedním z těchto šampiónů byl i Vein, Žnec duší. Jezdci smrti byli jeho osobní gardou. Kdo je natolik hloupý, aby se s upířími pány utkal, toho stihne hrozivá kletba.

Ženci smrti jsou zvěstovateli konec, ztělesněním zkázy. Na bojiště přichází vyzbrojeni obřími kosami očarovanými mocí samotné pavoučí bohyně. Říká se, že tam, kde udeří Žnec, smrt musí s jistotou následovat.

Obří plivající pavouci z hereshských hor byli v obléhacích bitvách využíváni nekromanty celá staletí. Na nepřátelská opevnění vrhají jedové koule, které mají takové korozivní vlastnosti, že jsou schopny rozložit i nejodolnější hradby.

Poškození se stupňuje: 1. (65-105), 2. (80-130), 3. (105-165), 4. (140-200), 5. (195-235)

Namtaru je avatarem pavoučí bohyně. Často se nachází v základech nekropole, kde jako královna úlu zpevňuje její základy a podporuje její růst. Namtaru mohou mít zcela humanoidní podobu, podobu pavouka a cokoli mezi.

Poškození se stupňuje: 1. (16-24), 2. (29-41), 3. (38-52), 4. (42-58), 5. (60-80)