Jednotky

Skřítci mají podivně zbarvenou pokožku, vlasy a oči. Mají křídla, která vypadají jako motýlí, ale ve skutečnosti jsou to listy nebo okvětní plátky příslušné květiny. Tato křídla jim umožňují nesmírně rychle a dovedně létat. Skřítci v boji často rozsévají "vílí prach", který nepřátelům způsobuje svdění, kýchání a kašel a zabraňuje jim v oplácení útoku.

Víla je duchem přírody narozeným mezi květinami, jejichž vůni si ponechá po celý život. Druh květiny má rozhodující vliv na vzhled, osobnost i moc víly. Víly mají podobu miniaturních dětsky vypadajících humanoidů, kteří nemají na výšku víc než jednu stopu. Elfové mají společnost víl velice rádi a zvláště se jimi pak nechávají doprovázet druidové.

Elf může žádat, aby byl po své smrti pohřben do živoucího kmene neta. Netřeba říkat, že mezi elfem a jeho vybraným nositelem musí existovat úzký vztah, aby bylo nezvyklý pohřební rituál vůbec možné provést. Živoucí srdce stromu obejme elfovy ostatky, zatímco kmen enta je pak samotným nositelem. Míza pak tělo nabalzamuje a v průběhu několika měsíců jej promění. Duch elfa se poté vrátí na Ashan jako lesní duch, dryáda.

Dryády mají podobu enta, který umožnil jejich zrod. Ke svým předkům jsou duchovně a tělesně připoutány. Dubové dryády se rodí z dubových entů a jsou silnější a odolnější než jiné druhy dryád. Ve válečných časech se proto skvěle uplatní.

V časech míru zásobují lovci elské komunity potravinami. Jsou respektováni pro své schopnosti a eleganci. Lovci se potulují po Irollandu, žijí v harmonii s přírodou a jejími nepsanými zákony. Nikdy bezúčelně nezabijí živou bytost. V časech války se ale nezdráhají využít svůj talent k zabíjení nepřátel z dálky.

Mistrovští lovci jsou odhodláni bránit lesní království přede všemi vetřelci. Jejich očarované luky jim umožňují vystřelit dvakrát, než si nepřítel vůbec uvědomí, co se děje.

Druidové jsou kněžími Sylvanny, dračí bohyně země. Díky tomu mají kontrolu nad různými přírodními silami, na které se v těžkých časech obrací.

Než nejvyšší král Arniel získal svou moc, byl výběr krále na druidských starších, kteří museli sedět v sauně, dokud se neshodli na tom, kdo by měl být příštím vládcem. Tato tradice již neexistuje, ale druidští stařešinové jsou i nadále pilíři elfské společnosti a spirituality.

Elitní válečníci z řad elfů zasvěcují své životy složitému elfskému bojovému umění nazývanému bojový tanec. Tanečníci čepele se spoléhají na svou rychlost, nikoli na odolnost či hrubou sílu. Tanečníci čepele nenosí žádné zbroje, ale často svou kůži zdobí ochrannými magickými malbami.

Tito válečníci prošli výcvikem u nejlepších šermířů Irollanu. Pohybují se nesmírně obratně, snad jako pírka ve větru. V boji jsou mistři čepele tak rychlí a účelní, že jejich čepel připomíná list zachycený vírem. Najde se jen málo protivníků, kteří dokáží odolat bleskovému náporu jejich zbraní.

Mezi nejpodivnější a nejúžasnější bytosti z Lesního bludiště patří měsíční laně a sluneční jeleni, kteří patří mezi stejný rod jelenů soumraku. Měsíční laně jsou mírumilovná zvířata, ale pokud něco začne ohrožovat jejich pastviny, jsou schopny se velice účinně bránit. Nejeden pytlák již našel smrt pod kopyty rozzuřených měsíčních laní.

Samci jelenů soumraku jsou denními zvířaty, která čerpají svou sílu ze slunečního svitu. Nazývají se sluneční jeleni a často mají ohromné paroží, které připomíná slunce nebo hvězdy. Samci i samice jsou úžasnými bytostmi, ale zvláště samci vyzařují uklidňující auru.

Avataři živelných bohů, draci, mají všechny možné tvary a velikosti. Šupiny mladého zeleného draka vypadají jako ostré kameny, které se v průběhu času pokryjí lišejníkem, někdy dokonce i jinou vegetací. Zelení draci jsou strážci země a přírody, a když se mezi stromy rozezní elfské válečné rohy, budou bránit les veškerou svou silou.

Jak zelený drak stárne, jeho šupiny se pomalu mění ve smaragdy, a to až do chvíle drakovy smrti. Tedy, než se drakova esence vrátí do duchovního světa. Na Ashanu zůstane pouze jeho smaragdová skořápka. Do Irollanu se vydala tyto vzácné kostry hledat už celá řada lovců pokladů, ale žádný z nich se nevrátil živý.

Entové jsou vzácní a výjimeční lesní duchové, kteří mají podobu velkých pochodujících stromů. Jsou živým ztělesněním síly přírody a růstu a jsou ochránci a pasáky všech stromů, rostlin a květin. Jsou to přirození spojenci elfů a sdílí s nimi unikátní symbiotický vztah. Někteří elfové se nechávají pohřbít do jejich kmenů, aby se reinkarnovali jako dryády.

Život enta může trvat stovky i tisíce let. Nejstarší entové jsou pomalí a odolní a chrání je tlustá vrstva kůry zesílená staletími. Entové dokáží rozpohybovávat vegetaci kolem sebe a využívat ji jako zbraň proti nepřátelům lesa.

Zemští elementálové mívají obvykle podobu pohybujících se kamenných bytostí, jako by se snad kameny spojily jakýmsi lepidlem. Tito duchové někdy povstanou ze samého srdce elfských měst, která vzdávají hold Sylvanně, a někdy elfy doprovází i do války. Nejsilnější jedinci z řad zemských elementálů dokáží vyvolávat i zemětřesení dostatečně silná k poškození nejpevnějších budov a hradeb.

Poškození se stupňuje: 1. (65-105), 2. (80-130), 3. (105-165), 4. (140-200), 5. (195-235)

Elfové Irollanu nemusí obrovské válečné stroje tahat všude s sebou. Když je potřebují, požádají nedaleké dryády o to, aby vytvarovaly nedaleké stromy do potřebného tvaru.

Poškození se stupňuje: 1. (14-22), 2. (25-38), 3. (32-29), 4. (36-54), 5. (50-75)

Entové začínají život jako obyčejné stromky a rozum získají až ve chvíli, kdy do mízy stromku pronikne dračí krev a oživí jej. V závislosti na druhu původního stromu mohou být entové buď bezpohlavní, případně mohou vykazovat mužské nebo ženské znaky. Matky entky jsou obvykle velmi ochranitelské vůči elfům a dalším lesním bytostem.

Léčení se stupňuje: 1. (20), 2. (40), 3. (60), 4. (120), 5. (300)